Oznámí-li stěžovatel (sám, či prostřednictvím obhájce) jasně, srozumitelně a včas úmysl doplnit blanketní stížnost o věcnou argumentaci, nelze takové oznámení – až na výjimky – ignorovat. Stížnostní soud musí – až na výjimky – s rozhodnutím o stížnosti vyčkat, než stěžovatel avizované odůvodnění doplní, nebo marně uplyne lhůta, kterou si stěžovatel sám určil nebo kterou mu určil soud. Rozhodne-li stížnostní soud bez toho, poruší tím – nejde-li o výjimečnou situaci – právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a právo na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1893/26, ze dne 4. 8. 2026
